Fauna

Fauna

Fauna přímoří se vyznačuje bohatstvím druhů volně žijících v přírodě, z nichž mnohé jsou endemické. Zvláštností jsou např. šakali, žijící na poloostrově Pelješac. Rozšířili se i na Korčulu. Na ostrově Mljetu žije v poměrně značném množství promyka mungo, dovezená v 19. stol. z Indie, aby hubila přemnožené hady. Svůj úkol promyky splnily, ale dnes si na ně místní zemědělci někdy stěžují jako na škůdce drobného zvířectva.

Ještěrek a hadů je v přímoří stále dost. Z jedovatých hadů jsou nejnebezpečnější zmije růžkaté, ale není jich příliš mnoho. Vyskytují se ve větším počtu např. na vrchu Sveti Ilija (nejvyšší na poloostrově Pelješac), pro nějž se místně používá přiléhavější název Monte Vipera, tj. Hadí kopec. Najdeme je i v národním parku Paklenica. Proto se při výletech do těchto oblastí doporučují dobré boty a dlouhé kalhoty.

Výjimkou v přímoří nejsou ani želvy. Vyskytuje se i štír, přičemž některé druhy mají v kusadlech žlázy s jedem. Nejsou však příliš častí. Zvláštností je velká stonožka Scolopendra. Typickým hmyzem přímoří jsou neúnavné cikády.

Mimořádná je i druhová pestrost motýlů.

Poměrně hojní jsou v některých oblastech zajíci, koroptve, tetřívci, jeřábi, orebice řecké (v krasu), dále lišky, jezevci a kuny.

Některé části pobřeží (především Dalmácie) jsou bohaté na tažné ptactvo. Žijí tu divoké husy a kachny, čápi, jeřábi, pelikáni a plameňáci, jsou tu i významná zimoviště ptáků ze severní Evropy.

Přírodní podmínky pro chov domácích zvířat nejsou příznivé. Rostlinstvo je tu dost chudé a neposkytuje dobytku, hlavně kravám a koním, dost potravy; krmné směsi se pěstují málo (potřebují dost vláhy). Proto jsou z domácích zvířat nejvhodnější ty druhy, které jsou v tomto směru velmi skromné, tedy muly a osli. Na chudých pastvinách jsou dost rozšířeny ovce, a to drobné druhy s malými nároky na potravu. Dávají sice málo mléka a vlny, zato však jejich maso je velmi chutné. V přímoří se v posledních desetiletích radikálně snížil počet koz, které byly dříve velmi hojné a vydatně přispívaly k devastaci místního skromného volně rostoucího rostlinstva. Skot se chová omezeně, častěji spíše v severních oblastech přímoří (např. v Istrii).

Mořské živočišstvo odvozuje svůj původ od fauny starého moře - Tethydy. V Jadranu žijí zástupci čistě středozemní vodní fauny, dále živočišstva tropického, atlanticko-středozemního a endemická jadranská fauna. Moře je domovem téměř 380 druhů ryb. Většina jich patří k tzv. modrým rybám (plava riba), především sardele, tuňáci, makrely a palamidy. Jsou to vesměs ryby, které nežijí v Jaderském moři stále, nýbrž pouze v určitých obdobích táhnou z domovského Středozemního moře. Na 75 % výnosu veškerého mořského rybolovu Chorvatska tvoří právě tyto migrující druhy. K rybám, které žijí v Jadranu stále, patří tzv. bílé ryby (bijela riba), např. zubatec, parmice nachová, cípal hlavatý. Jsou to nejchutnější, ale z jídelního lístku nejdražší ryby.

Z hlavonožců žijí v Jadranu především olihně, sepie a chobotnice, z měkkýšů slávky jedlé a ostranky jaderské. Mezi plže zařazené ústřice se v poslední době pěstují výhradně uměle na určitých vhodných místech v moři, např. ve Stonském zálivu na jihu a v Limském zálivu na severu přímoří. Žijí zde i korýši - raci, humři a langusty. Mořské houby a koráli (Corallium rubrum) se tu vyskytují podstatně méně než dříve a ve stále větších hloubkách (40 - 100 m). Jejich kolonie zdecimoval intenzivní výlov.

Téměř na každé delší plavbě po Jadranu tvoří občasný doprovod lodi dovádějící delfíni.

Kytovci zavítají do Jadranu jen zcela výjimečně. O něco častější, i když nikoliv příliš, jsou dva druhy malých žraloků (hladkoun a mačka skvrnitá), jimž se v přímoří říká morski pas. Žraloci se sem obvykle dostanou tak, že doprovázejí velké námořní lodi, protože vyhazované odpadky jsou jim vítanou potravou. Mimo trasy těchto lodí a mimo oblasti velkých přístavů se žraloci na Jadranu vyskytují naprosto výjimečně.

Dost hojní jsou zástupci ostnokožců, např. ježovky (lidově mořský ježek ) a hvězdice, dále i sumýši.

Z Jadranu prakticky zmizeli vzácní středomořští tuleni (Monachus monachus albiventer), někdy jsou uvádění jako středomořští lachtani, kteří se dnes jen zřídka objevují u chorvatských ostrůvků Jabuka a Brusnik, nejdále vysunutých do moře. Dříve žili na ostrůvku Biševo, na Mljetu a na dalších místech. Patří k nejohroženějším živočichům ve Středozemí vůbec. Už jen pár desítek jich dnes žije na několika místech afrických a tureckých břehů.

Zvláštním, výhradně sladkovodním živočichem je macarát jeskynní, kterému Chorvati říkají čovječja ribica. Žije v chorvatském krasu (ale i ve slovinském, bosenském a černohorském), např. v prameni Cetiny, v řece Gacce u Otočce, ve vyvěračce řeky Goručice u městečka Sinje a na několika dalších místech, převážně v podzemí. Na podzim a zjara, při vysokém vodním stavu, se ve vodě tryskající z některých vyvěraček objevují i macaráti.

Ubytování Chorvatsko

Další nabídky



Důležité odkazy

ADRIALAND s.r.o.

Údolní 11
602 00 Brno

(+420) 542 321 322
info@adrialand.cz
po-pá: 9–18 hod., so: 9–13 hod

Přihlaste se k odběru novinek

Neunikne vám žádná výhodná nabídka