Flóra

Flóra

Původní rostlinstvo Jadranu patří ke středomořské oblasti, pro niž je typická vždyzelená vegetace a velké bohatství rostlinných druhů. Např. Dalmácie se svými 2300 rostlinnými druhy řadí na jedno z prvních míst v Evropě. I ostrovy jsou svou florou bohaté - prvenství patří ostrovu Krku.

Hranice středomořské vždyzelené vegetace leží, až na některé výjimky, v nadmořské výšce 300 - 400 m. Nejvíce je rozšířeno společenství macchie, složené ze vždyzelených křovin a zakrslých stromů - jalovců, rozmarýnu, vavřínu, řečíku, dubu. Na suchých vápencových svazích je rozšířena tzv. frygana, tj. řidší porost, ve kterém převládají nižší keře a byliny - pryšec, šalvěj a kozinec. Místy vegetace na vápencích úplně mizí a objevují se zcela holé, pusté svahy a srázy, typický holokras. Na takových plochách se rostlinstvo obzvlášť těžko obnovuje.

Skutečných lesů je v oblasti velmi málo, i když v minulosti byly původním, velmi rozšířeným porostem. Byly to především listnaté lesy, v nichž rostl hlavně dub cesmínovitý (Quercus ilex), dub balkánský nebo též uherský (Quercus frainetto), dub pýřitý (Quercus pubescens), dále javor mléč (Acer platanoides), javor habrolistý (Acer carpinifolium), javor tupolistý (Acer obtusatum), javor jasanolistý (Acer negundo), habr východní (Carpinus orientalis), habrovec habrolistý (Ostrya carpinifolia), jasanovec širokolistý (Phylirea latifolia) a další stromy tohoto podnebního pásma. Tyto lesy byly součástí obrovských lesních porostů, které se táhly od Atlantického oceánu až po Sibiř. V průběhu staletí však téměř vymizely.

Ve výšce nad 300 m n. m. přechází pásmo vždyzelené vegetace většinou v pásmo lesů a řídké porosty s opadavými listy, tzv. šibljak. Tvoří je např. keř v přímoří nejrozšířenější - vítečník sítinovitý (Spartium junceum), dále vavřín vznešený (Laurus nobilis), šalvěj lékařská (Salvia officinalis) a další rostliny.
Ve zbytcích lesů je i dnes hlavní dřevinou dub cesmínovitý (Quercus ilex). Téměř všude roste hojná planika (Arbutus unedo), jejíž výrazné červené plody naginje se v přímořských domácnostech s oblibou zpracovávají na nejrůznější zavařeniny. Rohovník obecný (Ceratonia siliqua) je nenáročný, roste téměř všude a poskytuje jako plody tzv. svatojánský chléb, kdysi k nám před Vánocemi dovážený. Tady slouží převážně jako krmivo domácích zvířat. Běžnou dřevinou je i lokvát japonský (Eriobotrya japonica), vřesovec stromovitý (Erica arborea) a zejména neopadavá, bohatě bíle kvetoucí pitospora (Pittosporum tobira).
Z jehličnatých stromů jsou nejhojnější různé druhy borovic, a to borovice halepská (Pinus halepensis), borovice přímořská (Pinus pinaster), pinie (Pinus pinea) a borovice černá (Pinus nigra), dále mikromerie chorvatská (Micromeria croatica) a jalovec červenoplodý (Juniperus oxycedrus).

Kromě těchto domácích rostlin se v přímoří vyskytují druhy, které sem byly přivezeny hlavně ze subtropického pásma. Většinou jde o okrasné rostliny, které se tu plně aklimatizovaly a dnes dodávají přímoří charakteristický, trochu exotický ráz. Návštěvník si většinou neuvědomuje, že nejde o rostliny původní, nýbrž o importované. Patří k nim např. palmy, oleandry, agave, aloe, cypřiše a další.

Citrusům se daří na chráněných místech, dále v deltě Neretvy a v okolí Dubrovníku. Hitem posledních let se staly mandarinky, jejichž dnes už obrovské plantáže se stále rozšiřují.

K hlavním rostlinám pěstovaným pro užitek patří především olivovníky. Pěstují se s úspěchem v celém přímoří, ale za nejkvalitnější se pokládají olivy ze Šipanu, Lopudu, Mljetu a z okolí Dubrovníku. Olivovníky rodí prakticky bez péče. Zřejmě i proto jich bývalo v přímoří podstatně více - v 18. století údajně 27 milionů stromů. Později jich bylo mnoho vykáceno, aby udělaly místo vinné révě, která se velmi rozšířila. Po katastrofálním zničení vinic révokazem se na mnohá místa zase vrátily olivovníky. Pro zvýšení výnosů se po vzoru ostatních středomořských zemí přechází od extenzivního pěstování k intenzivnímu.

Fíkovníky jsou mnohem odolnější než olivovníky a mohou se tedy pěstovat podstatně dále od moře a ve výškách i nad 300 m n. m. Dobré výnosy dávají např. i v údolí Krky u Kninu nebo na Neretvě ještě za Metkovićem. Stejnou odolnost mají i mandloně.

Na Hvaru jsou velké porosty levandule, která se pro tento ostrov stala charakteristickou rostlinou. Její pěstování na příkrých srázech není také snadná záležitost.

Na Visu je jediná stanice pro pěstování a množení palem (ve volné přírodě, nikoliv ve sklenících).

Velmi rozšířeno plodinou celého přímoří je vinná réva. Přímoří proslulo zejména zvlášť kvalitními červenými víny, ale i bílá vína jsou vysoce ceněna. Vinná réva se tu pěstovala odedávna a na mnohých místech byla vlastně monokulturou, dávající obživu desítkám tisíc rodin. Postupně téměř vytlačila ostatní zdejší domácí plodiny. Proto se zavlečení révokazu (fyloxery) a následné zničení téměř všech vinohradů na přelomu 19. a 20. stol. a na začátku 20. stol. stalo katastrofou, která vyhnala ožebračené zemědělce ve statisících do emigrace. Ještě dnes lze na velkých plochách, např. na ostrovech Brač a Hvar, na poloostrově Pelješac a jinde najít opuštěné, kameny ohrazené vinohrady, dnes zpustlé a zarostlé. Nazmar přišla lopotná práce zemědělců, kteří zdaleka přinášeli na zádech v nůších úrodnou půdu.

V deltě Neretvy se ve velkém pěstuje zelenina (rajčata, papriky aj.) a ovoce (mandarinky, pomeranče, citrony, broskve, meruňky a v poslední době i kiwi, které na celém přímoří úplně zdomácnělo, jakoby bylo původní rostlinou). Na některých místech v blízkém vnitrozemí, ovlivněném přímořským klimatem (např. v okolí Imotského), se pěstuje tabák.

Ubytování Chorvatsko

Další nabídky



Důležité odkazy

ADRIALAND s.r.o.

Údolní 11
602 00 Brno

(+420) 542 321 322
info@adrialand.cz
po-pá: 9–18 hod., so: 9–13 hod

Přihlaste se k odběru novinek

Neunikne vám žádná výhodná nabídka