Itálie Napoli

Neapol (Napoli) je hlavním městem Kampánie. Je významným průmyslových a obchodním střediskem s důležitým přístavem a sídlem univerzity. Žije zde 1 250 000 obyvatel. 

Podle pověsti tu již v první polovině 1. tisíciletí př.n.l. stála řecká osada Parthenopé (Panenská tvář), pojmenovaná podle mytické Sirény. Začátkem 5. století tu Řekové z Kýmy (dnešní Cumaj) založili osadu Neápolis (Nové Město), v blízkosti o něco starší Dikaiarcheie (dnešní Pozzuoli). Centrum řecké Neapole bylo poblíž dnešního přístavu a rychle se vyvinulo v bohaté hospodářské středisko Kampánie. 

Kolem roku 326 př.n.l. je ovládli Římané. Příznivé podnebí učinilo brzy zdejší krajinu oblíbeným letoviskem římské vládnoucí třídy, ale také umělců, zvláště na návrší zvaném Pausilýpon („Zanech strastí“; dnes Posilipo), v lázeňském městě Bajích (dnešní Baia), u mysu Misenum (dnešní Miseno), anebo na ostrovech Caprea (dnešní Capri)a Pithékússai (lat. Aenaria, dnes Ischia). Neapol si však zachovala řecký ráz až do pádu římské říše. 

Východní okolí města bylo v roce 79 n.l. zpustošeno výbuchem Vesuvu. Od konce 4. století pak trpělo pod vpády nepřátel (v roce 410 Vizigótové pod vedením Alaricha; roku 490 i později znovu Vandalové; v polovině 6. století Ostrogótové, Byzantinci a germánský vojevůdce Totila). V 7. století bylo ohrožováno Langobardy. Od roku 661 byla Neapol centrem langobardského vévodství pod byzantskou svrchovaností. Od 8. století byla v podstatě nezávislá. V roce 1139 se stala součástí sicilsko-neapolské říše Normanů pod vládou Rogera II. Roku 1194 tu převzali moc Hohenštaufové a v roce 1224 zde založil římsko-německý císař Fridrich II. univerzitu. Po roce 1266 přivedli Anjouovci město k velkému stavebnímu rozkvětu. V roce 1442 učinili Aragonci pod vládou Alfonse I. z Neapole hlavní město svého sicilsko-neapolského království (katalánská gotika a rozmach rané renesance). 

Koncem 15. století se Anjouovci znovu zmocnili nakrátko města. Od roku 1504 tu vládli španělští Habsburkové (značný rozkvět, zvláště v první polovině 16. století, za císaře Karla V. a vicekrále Pedra z Toleda, který zde sídlil). Po vymření španělské větve Habsburků tu panovali nejprve rakouští Habsburkové (od roku 1714)a od roku 1735 španělští Bourboni. Za napoleonských válek došlo dvakrát k přerušení jejich vlády. V roce 1799 byla v Neapoli vyhlášena Parthenopská republika (udržela se jen několik měsíců) a v roce 1806 dosadil císař Napoleon za neapolského krále svého bratra Josefa Bonaparta a později svého generála a švagra Joachima Murata. V roce 1816 se Bourboni vrátili a vládli až do roku 1860, kdy město obsadili Garibaldiho dobrovolníci a včlenili je do Sardinského a brzy nato Italského království. Na podzim 1943 byla Neapol obsazena po vylodění Spojenců u Salerna. 

Město činí nezapomenutelným (známé úsloví „vidět Neapol a zemřít“) jeho nádherná poloha u zálivu, s ostrovy Capri, Procida a Ischia, s hradbou hor Sorrentského poloostrova směřujících ke Capri a se sopečným Vesuvem v blízkém vnitrozemí. Neapol sama vábí návštěvníka množstvím historických památek, úzkých uliček i bohatstvím rozhledů z výše položených čtvrtí. Je to však i město značné zločinnosti, zvláště organizovaného podloudnictví, řízeného mocnou Camorrou, obdobnou sicilské Mafii (zejména čtvrť Montesanto).

Ubytování Kampánie

Další nabídky

Turistické zajímavosti

Last Minute Napoli



Důležité odkazy

ADRIALAND s.r.o.

Údolní 11
602 00 Brno

(+420) 542 321 322
info@adrialand.cz
po-pá: 9–18 hod., so: 9–13 hod

Přihlaste se k odběru novinek

Neunikne vám žádná výhodná nabídka